Dovolená?

Asi před 2 týdny (tím mám na mysli ještě duben, jenže jsem lenoch líná a venku je to až teď) jsem se rozhodla, že se z Vancouveru vydám letadlem na Havaj a vzhledem k tomu, že mám sebou v Kanadě jen zimní oblečení, tak jsem odjela do Vancouveru o den dříve, abych si tam pořídila nějaké ty letní kousky. Už v noci mě trochu začalo pobolívat v krku, tak si říkám, co to je a on to hnusný bílý čep v mém krku. To se snad právě teď neděje, nicméně ono se to děje! Zaplacená letenka, zaplacené ubytování, zaplacená půjčovna auta a teď tohle. Všechny plány jsou troskách.

Nakonec to nebylo nic dramatického a ještě v Kanadě jsem si pořídila „výbavu na vytlačení čepů“, jenže mi to bylo prd platné a akorát jsem se vždycky u toho skoro zadusila. Následně jsem si pak ještě v Americe pořídila skvělý dezinfekční sprej do krku, který fungoval akorát tak jako placebo efek. Bylo to jediné, co mi tam byli ochotni prodat a ještě v tom byla hromada cukru jako ostatně ve všem! Proč?

No a abych se vrátila k tomu, jak jsem zběsile plánovala Havaj. Vlastně jsem ani nevěděla, proč zrovna tam. Byla levná letenka, tak asi proto 😀 Neuměla jsem si úplně představit, co tam budu dělat, válení na pláži není zrovna moje věc. Nicméně letenka byla výhodná s návratem za 2 týdny, tak jsem jí zabookovala z Vancouveru do Honolulu.

Pak následovalo několik dnů googlení a hledání různých cestovatelských rad a tipů. Říkám si, že bych si přeci mohla zabookovat nějaký jako lepší hotel. Jenže cen jsem se naprosto zhrozila a stejně jsem nakonec zvolila hostel. Pak jsem si řekla, že jako budu trapná, když pojedu jen na jeden ostrov (ta Havaj má tolik ostrovů?) a to ještě na ten nejvíc turisticky profláknutej. Tak jsem zabookovala ještě letenku z Oahu na Big island, aby to jako mělo grády. Jako děsně chytrý řešení mi přišlo koupit letenku z Honolulu do Hilo a pak odlet z Kona zpět do Honolulu. Jenže, když tohle člověk udělá a má auto z půjčovny, tak je tam finanční přirážka za to, že vracíte auto do jiného místa než bylo místo vyzvednutí. Bohužel mi to nedocvaklo hned a za přebookování letu naskákaly nějaké další poplatky. Nakonec by bylo asi lepší to nechat, protože takhle to stejně vyšlo na stejně.

Takže klasika zmatky a chaos, ale všechno to dohromady člověka nějak posouvá a je vlastně jedno kam 😀 Největší sranda byla s tou půjčovnou, jelikož jsem si vůbec nikdy auto z půjčovny nepůjčovala, jenže na Havaji vám nic jiného nezbude. Veřejná doprava tam není moc v kurzu, jedině tak na Oahu. Za pomoci strýčka Googla a různorodých cestovatelských blogů jsem samozřejmě zabookovala to nejlevnější, nastudovala co to znamená full to full nádrž a několik instruktážních videí ohledně automatického řazení (plus si napsala význam těch všelijakých písmenek, abych jako byla úplně v klidu) a vydala se opět na letiště.