Když se nedaří

Nutno zmínit, že žádné začátky nejsou lehké. Bohužel ani ty moje nebyly. Zhruba asi po 10 dnech mého pobytu ve Whistleru se mi podařilo ztratit nově získaný skipass a klíče od bydlení v Alpine. V ten moment mi došlo, že jsem přijela do Whistleru za zimou a díky své vlastní blbosti se ani na ten kopec bez skipassu nepodívám, maximálně ho tak budu okukovat zpovzdálí. Naštěstí to nebylo až tak dramatické, jak se zpočátku zdálo a bez jakýchkoliv problémů mi na počkaní vydali nový skipass a ještě bez poplatku. Evidentně jsem nebyla první a ani poslední. Kvůli klíčům jsem si sedla k počítači a googlila, kde se tady asi dají udělat nové. Překvapivě to bylo klasicky v Hardware storu (místní železářství). Ale znáte to, když se něco hroutí, tak pořádně (ano, vím, že se obvykle používá úplně jiné slovní spojení, ale jsem přeci slušné děvče).

Prostě mi z ničeho nic přestal fungovat můj vysoce kvalitní a vymazlený mobil z Číny, horní dotyková část displeje přestala reagovat na dotyk. Což nepochybně není úplně v pořádku. Asi týden jsem se s tím pokusila přežívat, ale úplně mi to teda nešlo, když všechny důležité aplikace jako třeba Messenger máte v horní části displeje a nejste schopni pořádně ani odepsat na zprávu 😦 Zbývalo tedy jediné a to sehnat nový mobil. Zašla jsem k místnímu operátorovi a tam si koupila nový mobil za nekřesťanské peníze (bacha, naprosto všude ceny bez daně). Jenže doma jsem přišla na docela nemilou komplikaci a to, že moje česká simka je micro a do nového mobilu je zapotřebí nano, která je mnohem menší. Na internetu bylo spoustu poučných návodů, jak „snadno a rychle“ takovou simku odšmiknout, jenže stačí milimetr a simka se stane naprosto nepoužitelnou. Dost koumáni a jde se na věc! Sbalila jsem tedy simku a mobil a s prosíkem opět zašla k místnímu operátorovi. Tam jsem si vyslechla, jak je to děsně ilegální a že oni mi opravdu tu simku ořezat nemohou. Nicméně za příslib, že je nebudu žalovat a za úplatek v podobě pěkné zelené bankovky se mi je podařilo ukecat a chlapci se přičinili a simka krásně funguje do teď.

Kdyby tak tím veškerá sranda skončila, tak bych za to byla neskonale vděčná a ono ne. Nejhorší to bylo s bydlením, já měla zajištěné bydlení pouze na prvních 14 dní v oblasti Alpine. Přidala jsem se tedy do všemožných skupin na Facebooku a snažila se něco najít alespoň na pár dalších dní. Jenže to se ukázalo jako marný boj. Když už to bylo za docela přijatelné peníze, tak to byl sdílený pokoj, minimálně půl hodiny cesty od centra a ještě to zahrnovalo spoustu omezení (žádné návštěvy, žádné sprchování pozdě večer či brzo ráno a podobné nesmysly). Takže jsem se snažila mít nonstop mobil u sebe a okamžitě reagovat na jakýkoliv příspěvek na Facebooku ohledně nabídky bydlení. Byla to totální posedlost a nutnost se pohybovat v prostorech s wi-fi a na tajňáka surfovat i v práci. Párkrát jsem se byla i na nějaké bydlení podívat, ale než jsem se z prohlídky vrátila zpět domů, tak už bylo bydlení zarezervováno pro někoho jiného nebo rezervace proběhla dávno před mou prohlídkou a nikdo se ani nenamáhal mi to oznámit. Takže jsem další týden zůstala v Alpine, kde jsem mohla bivakovat alespoň v obývacím pokoji. Pokusila jsem se taky požádat o staff housing (bydlení pro zaměstnance Whistler Blackcomb), jenže jsem skončila na čekací listině a zhruba 60 dalších lidí bylo přede mnou. Nakonec jsem našla nové bydlení opět v Alpine. Zarezervovala jsem si ho přes internet, jenže jakmile jsem tam dorazila, tak nikdo vůbec netušil, že tam mám bydlet. Naštěstí majitelka domu byla velice milá a domluvily jsme se, že tam můžu bydlet. No a hned následující den mi přišel email, že jsem získala bydlení ve staff housingu, takže jsem se mohla znovu stěhovat.

Jako bydlení snů to teda úplně není, vlastně to vypadá mnohem líp než třeba vysokoškolské koleje na Jižním městě v Praze. Dokonce tu je i prostorný obývací pokoj. Nevýhodou je, že na úkor toho spíte na palandách kvůli šetření prostoru. No a když se sem stěhujete v půlce zimy, tak na vás zbude ta horní postel a jako bonus máte na té dolní posteli „velice milou“ spolubydlící, která vám sdělí, že ta horní postel je volná přes měsíc 😀

I přesto všechno bydlíte přímo u sjezdovky (doslova pár metrů od ní), můžete jezdit gondolou do práce a pak zase domů, bydlíte v centru a hlavně za super peníze! Konec dobrý, všechno dobrý.